Moření kovů

Moření kovů se provádí v anorganických kyselinách a jejich směsích. Používá se pro odstranění okují, korozních produktů, naleptání a zdrsnění povrchu kovů, k aktivaci povrchu před dalšími technologickými operacemi a odstranění zmetkových povrchových úprav (např. povlaky Zn a Cr). Krátkodobé moření se v galvanotechnice používá k aktivaci povrchu kovů před pokovením a nazývá se dekapování.

K moření se běžně používají kyselina sírová, chlorovodíková, méně rozšířené je moření v kyselině fosforečné. Kyselina dusičná a fluorovodíková se používají obvykle ve směsích s dalšími kyselinami pro moření austenitických nerezavějících ocelí, slitin hliníku a titanu. Kromě kyselin se do mořících lázní přidávají inhibitory a pěnivé povrchově aktivní látky, které zrovnoměrňují moření, zabraňují přemoření základního kovu a mohou velmi významně snížit množství emisí z mořících lázní.

Příklad optimálního technologického postupu předúprav povrchu dílů:

1) Broušení
2) Hrubé odmaštění ( chemické )
3) Oplach 2°
4) Moření v kyselině
5) Oplach 2°
6) Elektrolytické anodické odmaštění
8) Aktivace ( dekapování )
9) Oplach 2°
10) Pokovování