Výroba monokrystalického křemíku je energeticky náročná a také s ekologií to někdy pokulhává. Využití křemíkových článků je nejlepší za přímého slunce. Proto se hodí hlavně do oblastí, kde je slunce dostatek - Španělsko Portugalsko. Při zamračené obloze účinnost křemíkových fotovoltaických článků prudce klesá. Taky stínění jim nedělá dobře a může způsobit zkrat celého panelu.
Fotovoltaický solární článek je velmi pevný, ale značně křehký, proto je nutné jej zapouzdřit do pevnějšího obalu, který jej ochrání před vnějšími vlivy a poškozením. Pouzdřením vzniká fotovoltaický solární panel. V naprosté většině případů jsou články, respektive jejich řezy v panelech, spojovány do sériověparalelních struktur s cílem dosáhnout určitého napětí, proudu, výkonu, případně tvaru. Zvětšováním plochy panelů pro velké instalace se sleduje snižováni nákladů na jednotku výkonu.
Podlahové vytápění bylo prvním úspěšným představitelem z rodu sálavých vytápění. Ta obstarávají pohodu a dobré vnitřní klima. Stěnové vytápění je nyní téměř na stejném rozvojovém stupni jako podlahové vytápění: pohoda při minimální pokojové teplotě vzrůstá. To je zdravotně ideální stav. Venkovní stěny domů vyzařují při obvyklém vytápěcím systému chlad do místnosti. Se stěnovým vytápěním se to obrací. Dříve chladné venkovní stěny vyzařují jen teplo do místnosti. Tím vystačíme s nízkou teplotou v místnosti. To přináší nové možnosti pro využití alternativních energií jako např. solární kolektory, tepelné čerpadlo. Na druhé straně neexistují pro stěnové vytápění (na rozdíl od podlahového) žádná omezení co se týče maximálních povrchových teplot. To umožňuje dokonce stavět obvodové stěny podstatně silnější než ostatní stěny a tím působit obdobně jako kachlové krby - teplé a přitom zvukově izolační bariéry. Stěnové vytápění způsobuje minimální víření prachu a nabízí volbu jakéhokoliv povrchu podlahy.
Rám kolektoru je vyroben s plastových profilů firmy s profilů které se používají na výrobu plastových oken. Absorbér je celoměděný, opatřen speciálním nástřikem (který využívají vojska NATO na obrněných transportérech, aby byly neviditelné ), protože rám kolektorů je vyroben z profilu z kterého se vyrábějí plastová okna, vzhledově i rozměrově se dá přizpůsobovat požadavkům investora (mužem vyrobit i oblé kolekory, jako falešné okno na fasádě, jako výplň do zábradlí, oplocení ...). Pomocí uvedeních kolektorů se dá vytvořit celá fasáda jako kolektor ! Proč bychom zateplovali polystyrénem fasádu, když ji mužem zateplit pomocí kolektorů, a ještě nám to vyrábí teplo na ohřev vody a topení. Na fasádu, oplocení, zábradlí, Vám stát peníze nedá, ale na kolektor, Vám dá až 50% státní dotace a ještě ušetříte 50% - 70% celoročních nákladů na topení a ohřev vody. Tím, že jsou kolektory umístěné na fasádě budov, získáme omnoho více výhod, než když je umístíme do střechy nebo nad střechu. Některé z výhod umístění kolektorů na fasádu: - systém je levnější - protože kolektor je na fasádě a ne na střeše jsou kratší rozvody do strojovny, méně izolace na rozvody - bezproblémová údržba kolektorů a rozvodů - jednodušší a levnější montáž - vzhled kolektorů se dá přizpůsobit vzhledu oken - odpadají ocelové nebo hliníkové konstrukce pod kolektory, nemusíme řešit statiku budov jako u rovných střech - zabezpečená bezpečnost obsluhy - v případě poškození nemusíme na střechu - jednodušší uzemění - hezký architektonický prvek - protože kotelna (boiler) je většinou v suterénu lépe se tam dostaneme s rozvody - nižší tepelné ztráty v rozvodech - rychlejší návratnost investic - variabilita, rozměry se dají přizpůsobit požadavkům investora (architekta) - kolektor slouží jako tepelná izolace budov - tím, že je kolektor na fasádě ve svislé poloze, nešpiní se tolik a tím dosáhneme vyšší účinnosti - tím, že jsou kolektory ve svislé poloze nedochází k jejich přehřívání v letných měsících a nejsou zapadány sněhem v zimních měsících
Je zajímavou variantou z pohledu konstrukce. V klidovém stavu, když není sluneční záření dostatečné, teplonosné médium vyteče z kolektorů do úměrně velké záchytné nádrže a kolektory zůstanu prázdné. Při příštím naběhnutí čerpadla je kapalina znovu čerpaná do kolektorů. Jako teplonosná kapalina může být použitá čistá voda. Systém je velmi bezpečný protože varu kapaliny lze zamezit vypnutím čerpadla.
Jsou kolektorové soustavy pracující se značně snížením průtokem média v solárním okruhu. Při sníženém průtoku se silně zvýší teplota kolektorů a to až o 50?C. Aby se táto výhoda plně využila, náleží LF systému zásobník z nabíjením ve vrstvách. U tohoto systémů se používají trubky s menším průměrem. To vede k menším tepelným ztrátám a cenovým úsporám. Rozdíl oproti HF systému je v hydraulice a v řazení kolektorů. Zatím co u HF systému jsou kolektory řazeni převážně paralelně u LF systémů jsou řazeny opačně. Díky výrazně menšímu průtoku kapaliny je u velkých kolektorových polí potřebný menší výkon čerpadla, jak by tomu bylo u systému HF. Aby nedocházelo k tomu, že kolektor pracuje při vyšších teplotách s horší účinností udržujeme teplotu na vstupu do kolektorů tak nízkou, jak je to jen možné. Velké soustavy jsou dnes téměř bez vyjímky dimenzovány pro provoz v LF systému. Při optimálně vyladěných komponentech a zejména dobrém vrstvení tepla v zásobníků, jsou oproti HF systému možné vyšší výnosy až o 20%. Při LF systému se průtok kapaliny pohybuje v rozmezí 8-15 l/m? hod.
Optimální zisky se dosahují při průtocích 30 až 70 l/hod na m? plochy kolektorů. Tím dochází ke zvýšení teploty v kolektorů o 8 až 12?C při plném slunečním záření. Průtok je závislý na nastavení regulace a stejně tak čerpadla. Malá zvýšení teploty mají tu výhodu, že je kolektor provozován s dobrou účinností. Aby teplonosné médium dosáhlo vyšší teploty, musí oběhnout systémem vícekrát, tzn. že zásobník je vyhříván jen pomalu, takže dosažení požadované teploty trvá déle. Menší solární soustavy jsou dnes provozovány převážně touhle technikou.
Při návrhu solárních systému vycházíme z výkonu slunečních kolektorů a našich možností. Jednak finančních provozních a prostorových. Nejpoužívanější sluneční kolektory mají plochu absorbéru cca 2m?. Je to dáno výrobními a montážními možnosti výrobců, ale i montážních firem. Jeden kolektor nám ohřeje denně přibližně 100l vody, na teplotu cca 60?C. Běžná spotřeba vody pro domácnost se dnes pohybuje v rozmezí 200-300l/den. Z toho je potřebné vycházet když uvažujeme o využití sluneční energie na ohřev teplé vody. Pokud bychom chtěli využívat kolektory i na přitápění, museli bychom kolektorovou plochu zvětšit. Je tu ovšem problém. Co s kolektory v létě? Nejideálnějším řešením je, když kolektory v létě ohřívají bazén a v zimě přitápějí. To je ideální. Na bazén o rozměru 8x3x1,2m nám postačuje cca 8 ks kolektorů typu Heliostar T2 a zároveň je to dostačující plocha na ohřev vody a přitápění.
Predám automatický kotol na pelety, uhlie a doplnkové palivo, kusové drevo, z dôvodu predimenzovania výkonu kotla k vykurovanej ploche. Kotol bol v prevádzke cca. 1 mesiac, nemá vyplnený záručný list. Možnosť dovozu, inštalácie kotla a uvedenie do prevádzky. Pôvodná cena kotla bola 3 596,00 € Cena po zľave je 3 096,00€. V prípade rýchleho jednania je možná dohoda!!!
Solárne bojlery VTS sú určené v kombinácii so slnečnými kolektormi, elektroohrevom a prípadne dohrevom z teplovodného kotla na prípravu teplej úžitkovej vody. Úžitková voda v bojleri sa prednostne ohrieva solárnym výmenníkom. V prípade nedostatočného príkonu zo solárneho zariadenia je možné úžitkovú vodu dohriať na požadovanú teplotu vykurovacou vodou z kotla alebo elektrickým vyhrievacím telesom. Nádoba bojlera je oceľová. Vnútorný povrch nádoby je smaltovaný ochrana proti korózii je ešte doplnená o horčíkovú tyčovú anódu. Oceľový vonkajší plášť je chránený bielym lakom. K bojlerom je štandardne dodávané elektrické vyhrievacie teleso s možnosťou regulácie ohrevu v rozpätí 20-70 °C.
