Tenisové haly jinak
Tenis je stále jedním z oblíbených sportů, který jde kupředu ve všech směrech. Není proto snad třeba rekapitulovat jeho úspěchy ani v mezinárodním měřítku. Stále však trvá rozpor mezi zájmem hráčů a možnostmi provozování tenisu – prostě chybí kurty pro rekreační i špičkový výkonný tenis, zejména pak tenisové haly. A právě v tomto směru jsme u nás v silném deficitu pod evropskou normou. Tenisová hala vlastně ani není vynálezem poslední doby. Již ve 4.století existovaly tzv. míčové hry v místnostech na hliněné podlaze. V 16.století v Paříži napočítali na 250 tenisových hřišť, byť převážně venkovních – mimochodem se na nich hrálo o docela slušné peníze. A míčovna pochopitelně existovala i na Pražském hradě… S tenisovým boomem v poslední době se také změnily nároky na komerční provoz tenisových hal. Nestačí totiž postavit dvě tenisová hřiště. Trend se totiž ubírá směrem k centrům volného času, kde se vedle tenisu nabízejí kurty na squash, badminton, dále posilovny, fitness, bazén, sauna, bowling, skating a rehabilitační služby ( vodoléčba, masáž ). Samozřejmým doplňkem je potom i občerstvení, bufet a restaurant. Který klub si může dovolit takovou stavbu? Komerční hlediska se v tržní ekonomice stává dominantní a tak výstavba nové haly či areálu je dnes „kouzelnictvím“ či jasně definovaným směrem s finančním krytím ( například hotelové komplexy ). Německý příklad Vyhodnocení vývojového trendu náplně halového provozu ze SRN z let 1970-1990 je velmi názorné dle přiloženého grafu. Patrný je stálý a rovnoměrný vzestup tzv. hlavních sportů s markantním vzestupem fitness za poslední období. „Hřeben“ této vlny je patrný i u nás, ale přichází s mírným skluzem, podmíněným úrovní ekonomiky. Dosavadní vývoj je patrný při srovnání „staré dobré“ Klamovky a víceúčelové haly průhonického Club Hotelu. Nejedná se pouze o technický pokrok, ale také pro změnu uživatelské náplně v širších souvislostech provozu. Pro uživatele a investory se tím dostáváme k jádru věci. Zejména se jedná o hotely, hotelové nebo rekreační komplexy event. centra volného času. Ve všech důsledcích se toto týká všech větších tělovýchovných jednot s jejich tělocvičnami s univerzálním využitím. Konkrétně ani tenis není nikde zadarmo. Naopak právě tenisová hala to vždy mívala dost těžké, chtěla-li se na trhu prosadit. Vždyť nač chodit do haly, když venku fouká vlahý vítr a slunce opaluje? V létě nebývala na obsazení haly ani pomyšlení. Nicméně i v zimě, kdy je zde možno strávit nejednu příjemnou hodinku, zpočátku přetrvávaly obrovské těžkosti… Ten, kdo si zvykl postavit na podzim raketu do kouta a oprášit ji na jaře, nemohl být prostě schopen se jen tak snadno přeorientovat. Vždyť to vůbec není levná záležitost! Třeba v brémském Stadtswald-Center se platí 40 EUR na hodinu, v Berlíně dokonce 60 EUR. Hranice venkova kolem 20 EUR, také už dávno padla. Průměrný obnos za nejdražší hodinu ( večer ) se pohybuje kolem 40 EUR. Srovnáváme-li tedy s našimi poměry, od Kč 120,- v menších halách až po 500,-Kč v špičkových sport centrech, pak už téměř není co dodávat… KAPACITY A VYTĚŽOVÁNÍ Těch několik málo klubových hráčů by málokde stačilo vytížit rostoucí kapacity hal. Vynalézaví trenéři přišli s nápadem zaměstnat začátečníky „z ulice“ v tzv. létajících tenisových kurzech v celých skupinách ( 4,8 i více lidí ). A protože jich zpravidla po několika málo týdnech zůstává jen málo-protože ostatní to buď frustrovaně vzdají nebo si se svým partnerem pronajmou sami celý kurt, musí se hledat stále noví zájemci. Mimochodem od té doby vzrostl počet klubových hráčů v Německu na 2,2 miliony a počet hřišť v tenisových halách na 3,5 tisíce. K tomu připočteme neorganizovaných tenistů plus asi 6 tisíc komerčních hřišť v ostatních halách… Nebudeme daleka od pravdy s přiznáním, že tento model se v mírnější podobě projevuje i v našich halách, které jsou i z technického hlediska v neustálém rozvoji. Třeba podlahovina prodělává neustále zlepšení od tvrdého rychlého povrchu přes hrubozrnný, klouzavý granulát na umělém koberci až po umělý trávník či velur, plněné křemičitým pískem. Hrací povrch se přizpůsobuje hráčské kategorii převažují klientely. Výkonní hráči dávají přednost rovnoměrné a hlavně rychlejší kobercové podlahovině. Amatéři zase mají raději měkčí, kluznější podlahu s granulátem nebo umělý trávník s křemičitým pískem. U osvětlení se toho kupodivu příliš nezměnilo. Zářivky jsou praktičtější než halogenová světla. Ovšem jinak je tomu u systému vytápění. První tenisové haly byly vytápěny úspornými plynovými zářiči, které vzduch zahřívali bodově ( kolem základní čáry ), zbytek haly však byl v opravdové zimě ledové studený-komfortní haly se dnes neobejdu bez cirkulačního vytápění. V některých případech byly haly vybudovány posuvnou střechou, aby mohly v létě nabídnout tenistům alternativu venkovního kurtu. To je sice atraktivní, nicméně nikoli právě levná záležitost ( 10-20% vícenákladů při stejném vybavení ). Zájemce o novostavbu haly si dnes může vybrat z široké škály stavebních firem – od nafukovacích hal přes dřevokonstrukce až po ocelové montované systémy v zateplené či nezateplené verzi. Podstatným hlediskem zůstávají cenové relace i požadavky architektura. K největším změnám však nedošlo v samotné hale, ale u příslušenství kolem ní. Samozřejmě, většinou to jsou méně funkční zařízení s okrajovým gastronomickým vybavením, převlékárnou event. minishopem do zorného pole se však stále více derou tzv. multifunkční sportovní zařízení. Jednoúčelové tenisová hala tak nepatří už z důvodů velkých nároků na místo k nejrentabilnějším nabídkám způsobů trávení volného času. Samozřejmě existuje celá řada výjimek, zvláště v hustě obydlených aglomeracích nebo v souvislosti s kluby hrajícími vyšší soutěže. Rovněž badminton byl na nejlepší cestě stát se vskutku lidovým sportem pokud vezmeme v úvahu, že na jediném tenisovém hřišti může namísto max. 4 tenistů pobíhat na šesti kurtech až 24 milovníků badmintonu… V německém klubu Olympik jižně od Münstru, v jednom z nejmodernějších a největších víceúčelových sportovních zařízení vybudovaném náklady za zhruba 16 miliónů marek, si můžete třeba vyjet na kole do přírody. Večer se tančí se hraji jazzová nebo kabaretní vystoupení. Jedná se tedy o pestrou směsici činností, kde se zrovna nezaniká , nicméně jaksi ztrácí na významu. K tomu přistupuje stále více i bowling. K tomu nejlepšímu, co moderní centra volného času nabízejí, patří vedle moderní racionální gastronomie udržovaná sauna s bazénem, whirl-poolem, soláriem, odpočívárnou… Vývoj od monofunkčních k multifunkčním zařízením a sportovním centrům zaměřeným na trávení volného času jistě není u konce. Zmiňované tenisové haly se obohatily přístavbami kurtů na squash nebo posilovnami a doplňkovým vybavením, a je již možno v řadě případů navštívit i u nás. Tento trend je nutno považovat za trvalý a z komerčního hlediska nevyhnutelný. Vždyť konkrétně pro tenisového hráče, oddaného na komerční haly, je mnohem nebezpečnější vývoj, který by specializované tenisové haly jako neekonomické prostě likvidoval. Věřme, že ani takový katastrofický scénář nenajde v České republice uplatnění nejen díky tradici a přirozené podnikavosti. Tedy závěrem - nebojme se tenisové haly!