Umělecká litina
Počátky železářství na Komárovsku se datují od roku 1460. Letopočet 1463 je dosud nejstarším známým historicky doloženým datem o vzniku samotného závodu. To už byl komárovský závod uceleným hutnickým objektem s těžením rudy, tavící pecí, zkujnírnou, zpracováním kujného železa na polotovar a s pomocnými dílnami.
Vrcholu uměleckého slévačství bylo v Komárovských železárnách dosaženo na přelomu 18. a 19. století, kdy držiteli hořovického panství a hutí v Komárově byl hraběcí rod Vrbnů (1761-1848). V první polovině 19. století byly komárovské hutě nazývány „vysokou školou slévačství“ a přicházeli sem na zkušenou odborníci z Ruska, Anglie, Německa i Ameriky. Kromě předmětů běžné denní potřeby se vyráběly i šperky a svícny, ba i podobizny význačných osobností (car Alexandr I. a Mikuláš I.). Tehdy zde již pracovalo asi 1 000 lidí. Na Průmyslové výstavě v Praze roku 1829 byly komárovské odlitky oceněny zlatou medailí. V 2. polovině 19. století přešly železárny v Komárově do majetku knížete Viléma z Hanau a sto let trvající tradice výroby umělecké litiny byla završena instalací tzv. Hanavského pavilonu na Jubilejní výstavě v Praze v roce 1891. (který dodnes stojí v Letenských sadech). V roce 1902 zakoupila železárny vídeňská firma C.T. Petzold. 1. října roku 1919 byl závod zakcionován a přejmenován na Akciové železárny v Komárově. V roce 1945 byly železárny znárodněny. V roce 1996 byla firma začleněna do společnosti ČGS a.s.
Značka „Horowitz“ se datuje od roku 1623, po spojení Komárovských železáren s Hořovickým panstvím. Z tohoto spojení byly komárovské výrobky a zvláště umělecká litina signovány jako „hořovické“. V roce 2010 byla pro uměleckou litinu nově zaregistrována ochranná známka „Horowitz“.
Vrcholu uměleckého slévačství bylo v Komárovských železárnách dosaženo na přelomu 18. a 19. století, kdy držiteli hořovického panství a hutí v Komárově byl hraběcí rod Vrbnů (1761-1848). V první polovině 19. století byly komárovské hutě nazývány „vysokou školou slévačství“ a přicházeli sem na zkušenou odborníci z Ruska, Anglie, Německa i Ameriky. Kromě předmětů běžné denní potřeby se vyráběly i šperky a svícny, ba i podobizny význačných osobností (car Alexandr I. a Mikuláš I.). Tehdy zde již pracovalo asi 1 000 lidí. Na Průmyslové výstavě v Praze roku 1829 byly komárovské odlitky oceněny zlatou medailí. V 2. polovině 19. století přešly železárny v Komárově do majetku knížete Viléma z Hanau a sto let trvající tradice výroby umělecké litiny byla završena instalací tzv. Hanavského pavilonu na Jubilejní výstavě v Praze v roce 1891. (který dodnes stojí v Letenských sadech). V roce 1902 zakoupila železárny vídeňská firma C.T. Petzold. 1. října roku 1919 byl závod zakcionován a přejmenován na Akciové železárny v Komárově. V roce 1945 byly železárny znárodněny. V roce 1996 byla firma začleněna do společnosti ČGS a.s.
Značka „Horowitz“ se datuje od roku 1623, po spojení Komárovských železáren s Hořovickým panstvím. Z tohoto spojení byly komárovské výrobky a zvláště umělecká litina signovány jako „hořovické“. V roce 2010 byla pro uměleckou litinu nově zaregistrována ochranná známka „Horowitz“.
